Mokřady mají v přírodě svou nezastupitelnou roli. „Zadržují vodu v krajině, ukládají oxid uhličitý, čímž pomáhají zpomalovat klimatickou změnu a poskytují domov rostlinám i zvířatům. Zároveň fungují jako přírodní houba – dokážou nasát a zadržet velké množství vody, a tím nás chrání před záplavami. Mokřady mají daleko od představy močálů plných bahna a komárů – jak se můžete přesvědčit v ptačích parcích ČSO. Jsou to pestrá místa plná života, a výlety do nich jsou doslova osvěžující, jak na těle, tak na duchu. Měli bychom si je proto hýčkat. Přesto nám doslova mizí před očima,“ upozorňuje Lucie Hošková, zástupkyně ředitele a vedoucí oddělení práce s veřejností v ČSO.
Od začátku 20. století celosvětově zmizelo 64 % mokřadů, v České republice až 80 %. „Bohužel, mokřady jsou často vnímané jako nepotřebný a nevyužitelný prostor. Proto vždy byly a stále jsou terčem likvidace, zejména vysoušení a proměny na sušší zemědělskou půdu. Úbytek a degradace mokřadních biotopů má negativní vliv i na ptáky. Za posledních 40 let jsme přišli o 75 % vodních a mokřadních druhů. Mokřady proto potřebují naši pomoc,“ dodává Hošková.
A právě s cílem pomoci českým mokřadům a tím pádem i živočišným druhům, kteří v nich žijí, spojila své síly Česká společnost ornitologická (ČSO), nevládní organizace zabývající se ochranou přírody v Česku s kosmetickou společností Lush. Ta rozšiřuje svou řadu charitativních produktů o mýdlo, které bylo vytvořeno speciálně pro Lush Česká republika na ochranu české přírody.
Mýdlo, které pomáhá
Limitované mýdlo Forest Guardian bude k dostání jak v kamenných prodejnách Lush, tak na e-shopu. Z jeho prodeje poputuje 75% z ceny (po odečtení DPH) České Společnosti Ornitologické (ČSO) na financování ochrany mokřadů, které poskytují domov vzácným rostlinám a živočichům, ochlazují okolí a fungují jako přírodní houba, zadržující vodu v krajině
Mýdlo stojí 250 Kč a obsahuje borovicové jehličí a limetovou silici, přičemž má zemitou, dřevitou vůni. Limetková silice se extrahuje ze slupky a je pro Lush vyráběna v Mexiku. Větvičník slívový je druh lišejníku, který obvykle roste na dubových stromech, ale také na plotech, zdech, skalách a půdě a lze jej nalézt v celé střední a jižní Evropě. Lišejníky jsou tajemné a fascinující, jsou to různé druhy organismů (řasa + houba) žijících v symbióze a stále se od nich máme co učit.
Ptačí parky jako reakce na úbytek mokřadů
Ptačí parky České společnosti ornitologické jsou logickou reakcí na dramatický úbytek ptáků zemědělské krajiny, mokřadů a přetrhávané vazby mezi lidmi a přírodou. V ptačích parcích ČSO převádí odborné znalosti do příkladů nejlepší praxe hospodaření v krajině, přičemž využívá ptáky jako deštníkovou skupinu druhů, jejichž prostřednictvím chrání ostatní součásti ekosystémů. Ptačí parky buduje ČSO s lidmi a pro lidi, usiluje o šetrné zpřístupnění přírodního bohatství a dává tak příklad pro ostatní, kteří hospodaří v naší krajině.
V ptačích parcích se uplatňuje šetrné, přírodě blízké hospodaření – sečení luk, odstraňování náletových a invazních rostlin, opravy závlahových systémů, budování tůní a ostrůvků, příprava a ochrana hnízdišť a využití pastvy velkých kopytníků, například koní a praturů.
Příkladem úspěšné obnovy přírody je nejstarší ptačí park ČSO Josefovské louky u Jaroměře založený v roce 2006. „Podařilo se nám vrátit život do jednoho z nejcennějších mokřadů ve východních Čechách. Vybudovali jsme soustavu tůní pro trvalé zavodnění, odstranili husté porosty dřevin včetně invazních druhů a zavedli pravidelnou seč a pastvu. Výsledky naší práce jsou zřejmé – ptáci se sem vracejí a daří se zde i dalším druhům zvířat. Doposud jsme na Josefovských loukách zaznamenali více než 200 druhů ptáků, přitom mezi lety 2005-2008 zde bylo pozorováno pouze 62 druhů. To je neuvěřitelný nárůst. Hnízdí tu, nebo se o hnízdění pokusili například čtyři druhy chřástalů, čírka modrá, jeřáb popelavý, čejka chocholatá, bekasina otavní nebo vodouš rudonohý a další vzácné druhy,“ popisuje Hošková.
„Vedle ptáků považujeme za ohromný úspěch parku i vytvoření silných populací ohrožených obojživelníků. Nejdramatičtější nárůst jsme sledovali u skokanů skřehotavých a čolků velkých. Za existenci parku se na jeho území dokonce objevily druhy, které tu nebyly před tím zaznamenány – kuňka ohnivá, ropucha zelená a rosnička zelená. Na tomto příkladu vidíme, že má obnova mokřadů opravdu smysl. Děkujeme firmě Lush, že si tento problém uvědomuje a pomáhá s osvětou o významu mokřadů a jejich obyvatel,“
uzavírá Hošková.
